|
|
První dvě desetiletí patého století před n.l. bývájí označována jako
klíčová v historii lidstva. Byla to léta válek mezi Peršany a Řeky.
Mocná Perská říše se v roce 546 před n.l. rozšířila z Asie do Egypta
až do oblasti kde dnes leží Turecko. Tato mocná říše jako první
vybudovala Suezský průplav, který spojil Středozemní a Rudé moře.
Naopak Řecko bylo rozdrobeno do velkého množství nezávislých městských
států nazývaných poleis. Tyto městské státy vyrostly na
základech demokratických principů, které přetrvávají do dnešních
dní. Atény se nakonec staly největším a nejvíce prosperujícím městským
státem. Jiný řecký polis - Sparta - nebyl tak demokratický. Udržoval
si své krále a zachovával konzervativní, přísnou společnost založenou
na vojenském výcviku a umění války.
Perská říše v průběhu let expandovala do středomoří a tak ovládla
některá Řecká sídla. Ionia byla jedním z takových sídel. Po mnoho let
se její obyvatelé snažili vzbouřit se, ale povstání byla vždy
potlačena silnou perskou armádou. Od roku 490 před n.l. byla perská
armáda připravena dále se rozšiřovat směrem do Evropy. Peršané
soustředili velkou sílu v okolí Atén na pláních Maratónu a
připravovali se k útoku.
Peršané pod velením Dariuse měli drtivou převahu a tak Athény nutně
potřebovaly pomoc Sparťanské armády, aby byly schopny čelit útoku. Čas
se krátil a tak aténští generálové vyslali Phidippidese/Philippidese -
profesionálního běžce a vojenského posla, aby poprosil Spartu o
pomoc. Cesta byla hornatá, nerovná a dlouhá 140 mil. Phidippides ji
urazil přibližně za 36 hodin. Sparta souhlasila s tím že pomůže, ale
nedostaví se na bojiště dřív než bude měsíc v úplňku, dle zbožné
víry. To by ale znamenalo, že Atény by musely čelit Perské armádě
sami. Phidippides tedy vyrazil zpět do Atén (dalších 140 mil :-) se
špatnou zprávou. Athénská armáda vedená Miltiadesem včetně
Phidippidese okamžitě vyrazila na pláně Maratónu, aby se připravila na
bitvu.
Perská armáda byla čtyřikrát silnější, přesto atéňané vyrazili do
mohutného útoku, který se zdál být sebevražedným. Kupodivu ale na
sklonku dne leželo na bojišti 6400 mrvých peršanů, ale atéňanů bylo zabito
pouze 192. Přeživší peršané se nalodili a po moři vyrazili k Aténám
doufaje, že překvapí Řeky dříve než stihnou znovu uspořádat svoje
vojsko.
Phidippides byl znovu povolán, aby běžel do Atén (26 mil) a donesl
zprávu o vítězství u Maratónu a varoval před nebezpečím
hrozícím od perských lodí. Navzdory vyčerpání z předchozího běhu do
Sparty a zpět, dopoledního boje v těžkém brnění Phidippides přijal
výzvu.
Se sebezapřením dokázal překonat hranice běžné lidské vytrvalosti a
dorazil do Atén snad za 3 hodiny. Doručil svou zprávu, když vyslovil
známou větu "Radujte se - zvítězili jsme!", a krátce na to
zemřel vyčerpáním.
Sparta a ostatní řecké polies konečně přišly Aténám na pomoc a
dokázali odvrátit perský pokus o ovládnutí Řecka.
Řecké vítězství bývá někdy označováno jako rozhodující událost v
historii lidstva protože zabráníla peršanům v ovládnutí Evropy.
Vítězsví dodalo řekům nevídané sebevědomí a důvěru v jejich vládu a
kulturu. V následujících dvou stoletích se řecká kultura rozšířila
do všech koutů tehdy známého světa.
|
|
|
|
