Z vnějšku, tj. z pohledu programátora, postačí vytvoření jediné instance parseru. Použitím různé kombinace selektorů pak bude možné získávat nové módy a tím parsery s novými vlastnostmi, bez nutnosti jakýchkoli zásahů do zdrojového kódu.
Nejdříve rozšíříme konvenci rozhraní parserů z části tak, že selektor bude zapouzdřovat vstup ve formě vstupně/výstupního termu a další selektory budou moci být do sebe navzájem vnořovány. Způsob vnoření bude zpravidla pro jednotlivé selektory specifický -- viz obrázek na straně . Modifikujme tedy rozhraní parserů následovně:
kde je selektor některého z módů a je buď běžný parametr nebo vnořený selektor. Hloubka vnoření jednotlivých selektorů může být obecně libovolná.
dvorka 2013-12-31