Existující podpora

Míra podpory pro programování vyššího řádu je v interpretech jazyka Prolog různá. V některých jsou pouze predikáty určené normou jazyka, v jiných se naopak můžeme setkat jak s vestavěnou podporou, tak s připravenou sadou užitečných predikátů vyššího řádu.

Jak známo, v Prologu mají data i kód stejnou syntaxi a při interpretaci programů mají také podobnou reprezentaci. Aby bylo vůbec možné programování vyššího řádu realizovat, musejí být k dispozici predikáty pro vytváření kódu z dat. Do jazyka Prolog je k tomuto účelu zařazen standardní predikát call/1, který svůj jediný parametr v podobě datového termu interpretuje jako kód a vykoná jej. Typický způsob použití call/1 je spojen s operátorem univ:

?- G =.. [mod, 23, 7, X],
   call(G).
G = mod(23, 7, 2)
X = 2
Yes

Základ podpory programování vyššího řádu tvořený call/1 je někdy ještě doplněn variantami predikátů apply/2 a call/n:

• $call(+GoalTerm, +ExtraArg_1, +ExtraArg_2, \dots )$ Připojením argumentů $ExtraArg_1$, $ExtraArg_2$, ... k termu GoalTerm je vytvořen cíl, který je zavolán analogií standardního predikátu call/1:

  ?- call(mod(23), 7, X).       % ?- call(mod(23,7,X)).
  X = 2   
  Yes
  

  V efektivnější variantě je predikát realizován vestavěním do prologovského interpretu. Tím se však call/n stává ve své podstatě predikátem s proměnným počtem argumentů.

  Pokud call/n vestavěn není, je zpravidla implementován pro jednotlivé arity zvlášť, což je v jistém smyslu čistší řešení. Umožňuje klasickou interpretaci takového predikátu, jeho arita je ovšem omezena.

• $apply(+GoalTerm, +List)$ Připojí prvky seznamu $List$ k argumentům cíle $GoalTerm$ a výsledný term zavolá -- stejně jako v předchozím případě:

  ?- apply(mod(23), [7, X]).      % ?- call(mod(23,7,X)).
  X = 2   
  Yes
  

  Predikát apply/2 je tedy sémanticky ekvivalentní a mnohem přijatelnější variantou predikátu call/n. Jeho implementace také bývá označována jako efektivnější -- není totiž nutné analyzovat dopředu neznámý počet argumentů.

Predikát apply/2 je z hlediska logického programování čistší. Ani on však není běžnou součástí prologovských interpretů.